Není to složité, nezabere to moc času, nepotřebujete k tomu nic extra. Jen odvahu vyzkoušet něco trošku jinak.

Pokud sníme ovoce či zeleninu vcelku, dostaneme do těla spoustu vlákniny. Očistný efekt vlákniny je pro naše tělo naprosto úžasný. Od žaludku, přes dvanácterník, k více než sedm metrů dlouhému tenkému střevu až do střeva tlustého. Bohužel výživná hodnota vlákniny je téměř nulová.

Zřejmě vás napadne otázka: Copak se pevným ovocem či zeleninou nedostanou do těla minerály, vitamíny, soli, enzymy? Dostanou, ale bohužel zpracování pevné stravy neprovede naše tělo zadarmo. A tak jsou drahocené molekuly, které dodávají tělu živiny z velké části použity jako pohonná látka pro trávení (zpravidla dvě až tří hodiny), takže jen malá část zůstává k dispozici pro regeneraci buněk a tkání.

Syrové šťávy se vstřebávají daleko rychleji a s minimální námahou ze strany zažívacího ústrojí (15 minut). Proto jsou tou nejlepší a nejrychlejší metodou, jak dodat tělu účinné látky, kterých se mu nedostává.

Obnovování či chcete-li regenerace je zákonem života.

Pokud tělu opatříme elementy, ze kterých je samo složeno, těšíme se dobrému zdraví. Je však třeba věnovat pozornost i naší duši a duševnu. Ani ta nejlepší strava nezabrání chátrání našeho těla, pokud žijeme v neustálé zlobě, strachu a v negacích.

Enzymy - jistě jste o nich slyšeli ale málokdo skutečné ví, co představují. Na enzymy si nemůžeme sáhnout a přesto by bez nich nebylo života. Jsou popisovány jako kosmická energie či chcete-li vibrace, které vyvolávají v molekulách chemické pochody, změny a reakce.

Enzymy spolehlivě hubí teplota nad 54 o C, naopak mohou být bez velkých ztrát konzervovány při nízkých teplotách. Důkazem toho jsou pšeničná zrna v pyramidách, která ani po dlouhé době neztratila svou klíčivost, stejně tak jako semena v prehistorických zvířatech nalezených na Sibiři.

Naši předkové i my sami se živíme stravou většinou vařenou. Během života však trpíme (přeplněné nemocnice, neustále se zvyšující prodej léků) a umíráme předčasně. Při vaření horko zničí všechen život. Vláknina předtím tolik prospěšná se změnila na špinavý mop, který sice střeva čistí, ale často zanechává na jejich stěně vrstvu hlenu. Ten se časem hromadí, zahnívá a zapříčiňuje toxémii. Tlusté střevo se stává líným, nastávají zácpy, záněty a jiné poruchy. Plynatost a střevní potíže vedou u velkého počtu pacientů k srdečním potížím.

Těžko změníme naše chápání světa ze dne na den. Ale ze dne na den můžeme vytáhnout ze spižírny odšťavňovač a začít ho konečně používat.

Kolik šťáv je vhodné denně vypít? Dr.Norman W. Walker ve své úžasné knize Čerstvé ovocné a zeleninové šťávy uvádí množství od půl litru denně, které považuje za nejmenší množství přinášející postřehnutelné výsledky až po jeden až dva litry denně.

Dovolte mi moji osobní poznámku: pokud jsem OK, dopřávám si většinou 0,5 litru ráno místo snídaně a to ještě před odchodem do práce. Celá akce včetně přípravy zeleniny či ovoce, přes odšťavňování samotné a závěrečné umytí odšťavňovače zabere méně než 15 minut. Celé dopoledne pak nemám hlad, cítím se uvolněně a tak nějak zvláštně lehce. Cítím-li, že na mě něco leze, odšťavním si i večer. Občas to dělám i v případech, kdy mě honí mlsná a já roupama nevím co bych...

Při odšťavňování je důležitá doba konzumace, která by měla být v ideálním případě do 10-15 minut po odšťavnění.

Co odšťavňovat? V podstatě cokoliv. Karotková šťáva odstraňuje hleny. Potravina, která vytváří nejvíce hlenů je kravské mléko. Obsahuje kasien (používá se například k výrobě lepidla na dřevo) v koncentraci cca o 300% vyšší než u mléka mateřského, který přispívá mimo jiné k zahlenění u dětí i dospělých, kteří pijí velké množství mléka. Proto kravské mléko napomáhá k nachlazením, k chorobám krčních a nosních mandlí, k potížím s průdušky. Kozí mléko naopak není vůbec hlenotvorné. Mléko by se nikdy nemělo ohřát na více než 43 oC, protože pak se postupně ničí tolik důležité enzymy. Karotková šťáva se může pít takřka neomezeně - od půl litru až po dva litry denně. Pomáhá zachovat zuby a strukturu kostí, zvyšuje odolnost proti inrekcím, chrání nervový systém.

Jablečná šťáva je velmi dobrá při horečkách a zánětech. Povzbuzuje činnost dolních oddílů střeva. Je lépe ji konzumovat na lačný žaludek.

Pomerančová šťáva má rychlý účinek při překyselení těla. Nesmí se však sladit cukrem. Pokud nutně potřebujete sladit, tak raději medem.

Hrušková šťáva je výborným pomocníkem při detoxikaci.

Šťávy ze zelených fazolek a růžičkové kapusty obsahují látky, které dodávají základnhí prvky přirozeného inzulinu.

Grapefruity a jejiich šťávy obsahují mnoho draslíku. Nikdy k nim však nepřídávajte cuk, protože kyseliny pak způsobují v těle jeho kvašení. Odstraňují či rozpouštějí anorganický vápník, který se třeba jako při artritidě usadil v chrupavce kloubů jako důsledek nadměrné konzumace výrobků z bílé mouky.

Okurková šťáva podporuje vylučování moče. Spolu s karatkovou působí na revmatické potíže, které mají původ v nadměrném ukládání kyseliny močové v těle. Chceme-li ozdravný čas zkrátit, přidáme i šťávu z červené řepy. Okurková šťáva je vhodná při vysokém a nízkém krevním tlaku a při zubních potížích.

Syrová bramborová šťáva smíchaná spolu s karotkovou a celerovou pomáhá všem, kdo trpí žaludečními, nervovými a svalovými potížemi.

Šťáva z jednoho citronu ve sklenici teplé vody vícekrát denně pomůže překonat těžké nachlazení. Pomáhá odstranit chemickou nerovnováhu v těle.

Šťáva ze zelí se používá při vředech a ke zmírnění zácpy. Je to vynikající zásobník vytaminu C, dobrá metla na paradentozu.

Šťáva z pampelišky zabraňuje překyselení organismu a pomáhá znovu získat alkalický stav.

Pozor na šťávu z petržele. Je velmi silná. Není dobré ji pít samotnou a najednou v množstvím větším než 30 až 60 gramů. Ve směsích pomáhá při ledvinových potížícha a při potížích pohlavního ústrojí.

Červená řepa je vhodná pro tvorku červených krvinek a k celkovému posílení organismu. Vhodná je směs karotka-řepa.